K čemu je Desatero? Co člověk, to jiný názor, protože co člověk, to jiná galaxie. Nelze si však nevšimnout řádu pronikajícího námi, okolní přírodou i vesmírem. A právě tento řád ukazuje na nepochopitelnou inteligenci a osobnost jeho tvůrce. Jestli opravdu je, nebo není tato osobnost Bůh, nebylo dosud vědecky prokázáno. Jsme tedy všichni, bez výjimky, věřící. Jedni věří, že Bůh neexistuje, druzí věří že existuje a ti odvážnější dokonce věří samotnému Bohu. Nemám dostatek víry na to, abych uvěřil, že pouhým nadhazováním třeba 1000 kousků puzzle jim jednou udělím ten správný řád obrazce. A přitom stačil jediný nadhoz, abych z obrazce složených puzzlí vytvořil chaotickou hromádku. K vytvoření řádu z chaosu potřebuji inteligenci. Nestačí mi samovolný ani velký třesk … Každý z nás má spravedlivou jistotu, že náš život na zemi jednou skončí. Jistě je možné uvažovat o smrti jako o definitivním konci. Přijmu-li tuto myšlenku, je pro mě pochopitelná snaha urvat si od života co nejvíce a užívat si naplno, dokud to jde. Prostě nevaž se, odvaž se. Pokud je však pravda, že my lidé máme nesmrtelnou duši a smrtí se rozhodne co bude s námi dál, máme tu rázem reálný problém. Jak vypadá prohra? Představme si prostor bez jakéhokoliv světla, přeplněný hlasitou nenávistí, vystavující nás do situace bez sebemenší naděje na slitování, odpuštění, pochopení, soucit, něhu a už vůbec ne na lásku. A naše city jsou tu také vrcholně nechtěné. Jako když od nás nadobro odejde láska se svými projevy. Jak zvítězit? Celý návod na vítězství má deset prostých bodů. Platí pro každý jednotlivý lidský život v každé době. Je to Desatero božích prikázání. Jsou dokonalá, a proto neměnná.